Dalším z českých protonových bojovníků je i pan Karel Hrouzek. I jeho napadlo zaznamenat svůj příběh. Patří k těm, kdo své zdraví a péči o něj svěřili VZP.  Když ale potřeboval protonovou terapii, VZP ho s nejasných důvodů poslala do Mnichova. Neblahou zkušenost s VZP si pan Hrouzek zaznamenával den po dni jako užitečné svědectví a informaci pro ostatní pacienty. Deníček z léčby v mnichovském centru je zábavným čtením pro ty, kdo tu léčbu absolvovat nemusejí a varováním pro ty, kterým VZP právě tady léčbu nařídí. Odstávky zařízení, problematická komunikace, nedostatečné informování pacienta ze strany VZP, jak se má k léčbě připravit a dodatečné lékařské zákroky, které proto musel podstoupit rovnou v Německu, jsou jen zlomkem diskomfortu a zbytečných komplikací během už i tak psychicky náročné léčby.

Co ale autorovi deníku vadilo nejvíc, byla skutečnost, že VZP vyhoví jen někomu a to tomu, kdo si umí dupnout. Zatímco jeho argumenty (včetně ekonomických) pro léčbu v Praze, VZP smetla se stolu, jiného pacienta ve stejné době do nejmodernějšího protonového centra v Praze přece jen poslala. A důvod? Pacient-podnikatel se Mnichova zbavil pod pohrůžkou, že pokud nebude léčen v pražském protonovém centru, odvede všechny svoje zaměstnance od VZP k jiné pojišťovně.

 „Toto píši v průběhu léčby, nikdo ještě ani neví, co to bude stát. Něco však asi bude pod pokličkou. Až se dozvím, kolik jsem pojišťovnu doopravdy stál, pak se k tomu vrátím“ poznamenává si nespokojený klient VZP do svého deníčku.

Deník původně vznikal spíš jako psychoterapie, způsob, jak se s nepříjemnými zážitky vyrovnat, vypsat se z nich.

Chtěla bych o to víc poděkovat, že pan Hrouzek souhlasil se zveřejněním a svůj příběh nabídl jako pomoc všem, kdo pátrají po informacích a chtějí si doplnit svůj obrázek o složité cestě klienta VZP k protonové terapii.

eBook Jak jsem bojoval s rakovinou VZP si můžete stáhnout ZDE.