10. KAPITOLA

Jak někteří pacienti vidí svého urologa

„Ten nejlepší lékař nemoci předchází. Průměrný lékař příchod nemoci očekává. A nejhorší lékař nemoc léčí.“

Čínské přísloví

Měnící se vztah lékař – pacient

Není to tak dávno, co hlavním zdrojem informací o našem zdravotním problému byl náš lékař. Byli jsme na něm a na jeho informacích závislí a spoléhali hlavně na to, jakou léčbu doporučil. S příchodem internetu přišly také mnohé nové zdroje zdravotních informací. Nyní je velký a rostoucí počet webových stránek, kde můžeme najít přesné a detailní informace o jakémkoli zdravotním problému, na který pomyslíme. Za pár vteřin můžeme najít stránku a pomocné informace o specifických zdravotních problémech a nejlepším způsobu, jak je léčit. Existují mnohé stránky, které poskytují vynikající informace, aby nám pomoh-ly porozumět našim zdravotním problémům a usnadnily nám rozhod-nutí ohledně léčby.
Dobrými zdroji s informacemi o rakovině prostaty jsou například vlád-ní stránky jako National Institutes of Health a neziskové stránky jako American Cancer Society. I když náš lékař má stále hlavní úlohu v tom, aby nám pomohl porozumět našim zdravotním problémům, máme nyní k dispozici i další zdroje, které nám umožní se při volbě konkrétní léčby rozhodovat na základě kvalitních informací.
Už jen dostupnost těchto dodatečných zdrojů, s jejichž pomocí může-me rychle získávat přesné informace o zdravotních problémech, mění náš vztah k lékaři. Nejsme závislí jen na informacích od lékaře, a máme větší vliv na své rozhodnutí ohledně konkrétní léčby. Tím, že vyhledáváme možnosti různých druhů léčby, dozvídáme se o jejich kladech a záporech. S takovými poznatky a informacemi se pak mů-žeme lépe rozhodovat ohledně správného řešení svých potíží. Problém může vzniknout, když narazíme na rozdíl mezi tím, co jsme se sami dozvěděli z důvěryhodných zdrojů, a tím, co doporučuje náš ošetřující lékař. Když jsme byli dříve ohledně informací o našem zdraví a o příslušné léčbě závislí na svém lékaři, neustále jsme spoléhali na jeho doporučení. Pak jsme obvykle udělali, co nám doporučil. Dnes to je jinak. Jsme lépe vzdělaná veřejnost a v mnoha případech jsme schopni získat dostatečné množství informací, abychom o své léčbě rozhodli bez ohledu na to, co nám doporučil náš lékař. To jsem udělal já, když jsem si vybral protonovou terapii poté, co mi můj urolog doporučil ro-botickou operaci. Mnozí další muži nyní přebírají zodpovědnost za své zdraví a nedělají slepě to, co jim ohledně léčby rakoviny prostaty radí urolog. Naštěstí vám tato kniha pomůže, abyste za své zdraví plnou zodpovědnost přejali a udělali rozhodnutí, které bude ve vašem nejlep-ším zájmu. Patrně si na internetu sami vyhledáte informace o rakovině prostaty a plusy a mínusy různých druhů její léčby. Vše můžete ná-sledně konzultovat s onkologem nebo internistou, a získat tak ještě mnohem více informací. Po takových krocích budete lépe připraveni učinit nejlepší rozhodnutí ohledně toho, co chcete se svou rakovinou prostaty dělat.
Po přečtení této knihy a třeba dalším průzkumu na internetu si patrně také budete vědomi toho, že za různými druhy léčby rakoviny prostaty mohou stát i finanční pohnutky. Všechny tyto informace vám dají větší moc nad vaším zdravím. Když takovou moc máme, jsme schopni lépe se rozhodovat ve svém nejlepším zájmu.
Dále následuje shrnutí o mém průzkumu mezi pacienty protonové te-rapie, kteří byli posíleni těmito informacemi a kteří převzali zodpověd-nost za své zdraví tím, že se rozhodli ve svém nejlepším zájmu.

Nedobré zprávy pro urology

Během své léčby jsem brzy zjistil, jaké negativní zkušenosti měli mnozí z pacientů se svými urology, kteří jim diagnostikovali rakovinu pro-staty. Mnozí z těchto pacientů řekli, že když nechtěli přijmout operaci nebo tradiční fotonové ozařování, které jim jejich urolog nebo jeho kolegové nabízeli, vztah jejich urologa k nim se zhoršil. Jak jsem poz-ději zjistil, mnozí z těchto pacientů měli dobré vzdělání a věnovali dost času a úsilí tomu, aby si získali informace o rakovině prostaty a poučili se o různých způsobech léčby. A došli k závěru, že protonová terapie je stejně účinnou léčbou, která má ale nejmenší množství vedlejších účinků. Všimli si rozdílu mezi tím, co sami zjistili, a tím, co jim dopo-ručovali urologové. V různých obměnách jsem tyto závěry slyšel od velkého množství svých spolupacientů, a proto jsem rozhodl se pro průzkum vzorku pacientů, kteří se mnou procházeli léčbou, abych zís-kal podrobnější informace. Přitom jsem věděl, že většině z těchto paci-entů byla rakovina prostaty diagnostikována teprve nedávno, takže mají tuto zkušenost v živé paměti a přesně si ji vybaví. V této kapitole tedy uvidíte výsledky tohoto průzkumu.

Popis průzkumu

Na základě rozhovorů se spolupacienty jsem vytvořil dotazník o 25 otázkách. K rozeslání dotazníku a zpracování výsledků jsem využil internetovou službu ConstantContact.com. Použil jsem emailové adre-sy, které mi poskytl jeden z pacientů. Shromáždil je pomocí jednodu-chého formuláře, který pověsil v šatně pacientů. Pacienti na tento for-mulář poskytli svá jména a emailové adresy s vědomím, že to činí pro usnadnění kontaktu mezi sebou navzájem. Když jsem vytvořil dotaz-ník, vložil jsem seznam emailových adres pacientů na stránce Con-stantContact.com, odkud byl pak pacientům protonové terapie dotaz-ník rozeslán. Vysvětlil jsem, že můj dotazník není nijak potvrzen, schválen ani podporován centrem MD Anderson a že se jedná o mou vlastní aktivitu. Dále jsem zdůraznil, že účast je zcela dobrovolná. Pa-cienti vyplněný dotazník odeslali zpět na ConstantContact.com, odkud jsem následně obdržel souhrn. Výsledky jsou uvedeny v této kapitole.

Vysoký stupeň odezvy

První významným zjištěním, které průzkum přinesl, byl vysoký stupeň odezvy: 54%. ConstantContact.com uvádí, že obvyklý stupeň odezvy se dá očekávat od 10% do 20%. K tak vysokému stupni odezvy patrně přispěla skutečnost, že mě pacienti znají osobně. Jiným důležitým čini-telem může být míra nespokojenosti s urologem, který jim rakovinu prostaty diagnostikoval a jejich celková spokojenost s léčbou protono-vou terapií.

Výsledky

Řada otázek dotazníku nebo otázky a část odpovědí jsou uvedeny ní-že.

1) Kolik je vám let?

Dvanáct procent respondentů bylo mladších 55 let, 41% bylo mladších 63 let. Když tato čísla sečteme se všemi ostatními respondenty mlad-šími 76 let, celkově 71% bylo respondentů ve věku pod 76 let. Dalších dvacet procent bylo mezi 70 a 75 lety, zbylých 7,6% bylo ve věku me-zi 76 a 81 let.

2) Počet let ukončeného vzdělání

Prvním významným zjištěním průzkumu byl velký počet absolventů univerzity. Přes 75% respondentů bylo absolventy čtyřletého univer-zitního stupně a 25% z nich získalo postgraduální stupeň. Podle Wiki-pedie bylo v roce 2005 ve Spojených státech 27% vysokoškoláků čtyř-letého stupně univerzity.

3) Jak daleko je centrum protonové terapie vzdáleno od vašeho domova?

Čtyřicet tři procent pacientů odpovědělo, že bydlí přes 800 km od pro-tonového centra, 28,3% odpovědělo, že bydlí 500–800 km daleko, a 25% odpovědělo, že bydlí ve vzdálenosti do 150 km. Jeden pacient odpověděl, že bydlí mimo Spojené státy.

4–5) Kolik úsilí a času jste věnoval průzkumu různých druhů léčby?

Osmdesát sedm procent respondentů odpovědělo, že strávili průzku-mem různých druhů léčby rakoviny prostaty „velice mnoho“ nebo „mnoho“ času. Co se týče počtu hodin strávených zkoumáním růz-ných druhů léčby, 4 odpověděli méně než 10 hodin, 9 odpovědělo od 11 do 21 hodin, 26 odpovědělo, že strávili studiem různých možností léčby od 22 do 43 hodin nebo víc. Co do množství času, 55% odpo-vědělo, že strávili navíc 33 hodin studiem různých možností léčby. Z výsledků vyplývá, že tito pacienti věnovali informacím o různých druzích léčby rakoviny prostaty mnoho času a úsilí.

6) Jak je to dlouho, co vám byla poprvé diagnostikována rakovina prostaty?

Osmdesát sedm procent respondentů odpovědělo, že jim byla diagnos-tikována rakovina prostaty v uplynulém roce, a 61,4% odpovědělo, že jim byla diagnostikována v uplynulých sedmi měsících.

7) Tato otázka obsahuje chybu a nebyla zodpovězena, protože byla pro mnoho pacientů matoucí.

8) Jaká je specializace lékaře, který vám diagnostikoval rakovinu prostaty?

Třicet osm ze 39 respondentů odpovědělo, že lékař, který jim diagnos-tikoval rakovinu prostaty a doporučil léčbu, je urolog.

9) Jakou léčbu vám doporučil lékař, který vám jako první diagnos-tikoval rakovinu prostaty? Zaškrtněte všechny možnosti.

Šedesát šest procent pacientů odpovědělo, že jim jejich urolog doporu-čil operaci, 35,8% odpovědělo tradiční fotonovou radioterapii a 10,2% uvedlo brachyterapii. Téměř 18% odpovědělo, že jim bylo doporučeno ostražité vyčkávání. Žádný z pacientů neodpověděl, že mu jeho urolog doporučil protonovou terapii. Je třeba poznamenat, že někteří urologo-vé doporučili více než jeden druh léčby, a proto procenta odpovědí na tyto otázky nedávají dohromady 100%.

10) Znáte osobně někoho, komu byla rakovina prostaty operována a teď má urinální inkontinenci?

Téměř 58% (57,8%) pacientů odpovědělo, že osobně znají někoho, komu byla rakovina prostaty operována, a nyní má urinální inkonti-nenci.

11) Vyjádřil lékař, který vám poprvé diagnostikoval rakovinu pro-staty, svůj názor na protonovou terapii?

Třicet procent respondentů odpovědělo, že jejich urolog vyjádřil na protonovou terapii negativní názor a dalších 43% odpovědělo, že je-jich urolog na protonovou terapii žádný názor nevyjádřil.
Někteří k této otázce poznamenali:
„Řekl mi, že pokud zvolím protonovou terapii, už se k němu nemám vracet, a že zná dva lidi, kteří šli na protonovou terapii do Kalifornie a „spálili si vnitřek“.
„Urolog řekl, že protonový paprsek může zasáhnout oblasti, které za-sáhnout neměl.“
„Nazval ji ,novým pozlátkem‘. Řekl, že neexistuje důkaz, že funguje. Řekl, že nefungovala žádnému jeho pacientovi v jeho podpůrné sku-pině. Manželka řekla: ,Samozřejmě, kdyby fungovala, nebyli by ve skupině.‘ Také řekl, že kdyby měl rakovinu, šel by do centra MD Anderson, ale nedoporučil nám nic jiného než operaci u něj nebo u kolegy.“

12) Myslíte si, že lékař, který vám diagnostikoval rakovinu prosta-ty, a doporučil jiný druh léčby než protonovou terapii, dbal na něco jiného než váš nejlepší zájem?

Překvapujících 46,1% pacientů na tuto otázku odpovědělo „ano“. Dal-ších 33% odpovědělo, že si nejsou jisti. Jen 17,9% odpovědělo „ne“.
Některé poznámky k této otázce:
„Malé město, kde se má za to, že urolog a místní radiační onkolog jsou ,tým‘ a pravděpodobně spoluvlastní i zařízení.“
„Dobře mě neznal. Byl velmi milý a nabídl mi velkou podporu a informace o nemoci, ale ne o možnostech léčby.“
„Pracoval u chirurga, ke kterému mě poslal.“
„Myslím, že o protonové terapii věděl, a nechtěl ji doporučovat.“
„Lékaři, kteří doporučují léčbu, kterou nabízejí… jsou jako profesio-nální atleti, kteří musí věřit, že jsou nejlepší. Naneštěstí to znamená, že možná nepoznají, že jiné druhy léčby mohou být lepší.“
„Byl ve městě nový a byl to jediný urolog ve městě. Dodržoval stano-vený počet nemocničních pacientů měsíčně, aby si udržel schopnost operovat. Je to jediná nemocnice v oblasti. Myslím, že to ho motivova-lo tlačit na operaci.“
„Jeho ordinace spolupracovala s centrem konvenční radioterapie.“

13) Znáte někoho, komu byla operována rakovina prostaty, a nyní je sexuálně impotentní?

Čtyřicet tři procent (43,5%) z nich odpovědělo, že znají někoho, kdo podstoupil operaci rakoviny prostaty, a nyní je sexuálně impotentní. Téměř šedesát procent (53,8%) odpovědělo „ne“.

Některé poznámky k této otázce:
„Neptal jsem se, ale mnozí mají jiné problémy – krvácení z konečníku apod.“
„Urolog řekl, že to znamená 100% trvalou impotenci, a pak pozname-nal, že mi je 60, takže to je stejně jedno.“
„Ten člověk měl před několika měsíci robotickou operaci a teď trpí jak inkontinencí, tak impotencí – možná ne trvalou. Neví.“

14) Četli jste nebo dostali informaci z druhé ruky o mužích, kterým byla operována rakovina prostaty, a po operaci mají sexuální problémy?

Osmdesát dva procent odpovědělo, že slyšeli o mužích, kteří mají po operaci rakoviny prostaty sexuální problémy.

15) Jak důležité pro vás bylo vybrat si léčbu, která odstraní rakovi-nu prostaty s nejmenšími vedlejšími účinky?

Co se týče důležitosti, kterou přikládají nalezení léčby, která odstraní rakovinu prostaty s nejmenšími vedlejšími účinky, 38 ze 39 responden-tů odpovědělo, že to bylo „velmi důležité“ a 39. pacient odpověděl, že to bylo „důležité“.

16) Myslíte si, že lékař, který vám dal první doporučení léčby, popsal její vedlejší účinky úplně a přesně?

Čtyřicet jedno procento respondentů odpovědělo, že si myslí, že uro-log, který jim diagnostikoval rakovinu prostaty a pak doporučil léčbu, nepopsal úplně a přesně vedlejší účinky léčby, kterou sám doporučo-val.

17) Řekl vám lékař, který vám diagnostikoval rakovinu prostaty, že protonová terapie má stejné vedlejší účinky běžně spojované s tradiční fotonovou radioterapií?

Téměř 72% (71,7%) odpovědělo „ne“. Dvacet tři procent z nich odpo-vědělo, že jim bylo řečeno, že léčba rakoviny prostaty protonovou te-rapií má stejné vedlejší účinky běžně spojované s tradiční fotonovou radioterapií.

18) Pokud lékař, který vám diagnostikoval rakovinu prostaty, do-poručil konvenční radioterapii (neprotonovou) a/nebo operaci, mys-líte si, že je ve střetu zájmů – že pokud si zvolíte druh léčby, kterou doporučuje, vydělá na tom?

Padesát procent respondentů odpovědělo, že si myslí, že urolog, který jim diagnostikoval rakovinu prostaty a pak doporučil léčbu, měl kon-flikt zájmů, pokud měl naději na finanční prospěch. Dalších 31% od-povědělo, že si nejsou jisti, jestli tam byl konflikt zájmů, a jen 15,7% odpovědělo, že si myslí, že o konflikt zájmů nešlo.

19) Změnil se postoj lékaře, který vám jako první diagnostikoval rakovinu prostaty vůči vám poté, co jste mu naznačil, že se NEBUDETE řídit jeho doporučením léčby?

Víc než jeden ze čtyř respondentů (26,3%) odpověděl, že jejich urolog vypadal nespokojeně, když se nechtěli zařídit podle jeho doporučení léčby. Třicet devět procent (39,4%) odpovědělo, že se jeho postoj ne-změnil.
Některé poznámky k této otázce:
„Bylo dost těžké přimět mého urologa, aby poslal mou zdravotní do-kumentaci a biopsii do centra MD Anderson. Bylo potřeba žádat něko-likrát. Lékař to nikdy nekomentoval.“
„Nespokojen je slabé slovo. Když jsem jeho operaci odmítl, dal nám pouze doporučení „k příteli v Seattlu“.
„Po prvním stanovení diagnózy už jsem ho nikdy neviděl.“
„Doktor poslal po sestře vzkaz, že pokud jdu do MDA (Centrum MD Andersen), už se k němu nemám vracet.“

20) Pokud lékař, který vám diagnostikoval rakovinu prostaty, vy-padal nespokojeně, když jste nepřijali jeho doporučení léčby, myslíte si, že částečně byla jeho nespokojenost spojena se ztrátou jeho zisku z doporučené léčby?

Jen 22% pacientů odpovědělo, že si myslí, že doporučení léčby bylo především vedeno tím, co lékař pokládal za nejlepší pro ně. Šestnáct procent (16,6%) si myslí, že ztráta příjmu byla hlavním důvodem uro-logovy nespokojenosti a dalších 19,4% si myslelo, že to v nespokoje-nosti urologa bylo podružné, 25% odpovědělo, že neví.

21) Změnila vaše zkušenost s lékařem, který vám jako první dia-gnostikoval rakovinu prostaty? Změnil se váš pohled na něj?

V souvislosti s tím, zda jejich zkušenost s urologem, který jim jako první diagnostikoval rakovinu prostaty, změnila jejich pohled na lékaře nebo ne, 58,9% odpovědělo, že ne. Třicet tři procent (33%) odpovědě-lo, že to způsobilo změnu k horšímu.
Některé poznámky k této otázce:
„Předpokládám, že odborník, jako urolog, bude informován, i když třeba nebude znát všechny způsoby léčby, které se k jeho odbornosti vztahují. Především si myslím, že pacient nemá slepě důvěřovat. Moje zkušenost dokládá, že pacienti si musí udělat vlastní průzkum, aby se mohli informovaně rozhodnout pro ten nejlepší druh léčby.“
„Že mám rakovinu prostaty, jsem se dozvěděl teprve asi šest týdnů po biopsii.“
„Dříve jsem si myslel: ,K doktorovi se chodí, aby vám bylo líp.‘ Dříve jsem věřil, že lékaři mají o svém oboru úplné vědomosti, a VĚDÍ, co je pro pacienta to nejlepší. Teď doktorům nevěřím. Teď pokládám jejich zpětnou vazbu jen za ,názor‘ a mám potřebu použít takový názor jako určité východisko ke svému vlastnímu výzkumu. To se netýká jen ra-koviny prostaty, ale všech zdravotních problémů.“

22) Změnila vaše zkušenost s lékařem, který vám jako první dia-gnostikoval rakovinu prostaty, vaši míru důvěry v lékaře?

Třicet čtyři procenta z nich odpovědělo, že jejich zkušenost s urologem, který jim jako první diagnostikoval rakovinu prostaty, způsobila pokles důvěry k lékařům.
Některé poznámky k této otázce:
„Už jsem byl dříve k některým z nich nedůvěřivý, ale tohoto urologa jsem viděl jen dvakrát.“
„Já moc důvěřivý nejsem. Skutečnost je pro většinu lidí to, co je vně malého okruhu lidí, nikdo ve skutečnosti stejně neví, co se s vámi dě-je.“
„Já si myslím, že lékař má povinnost se informovat o nových druzích léčby ve své odbornosti a pomáhat svým pacientům věci zkoumat a dělat informovaná rozhodnutí.“
„Pevně věřím v nezávislý názor. Obzvlášť, když se jedná o nemoc ohrožující život.“
„Nedal mi žádný důvod, abych změnil svůj názor.“
„Moje trvalá zkušenost s lékaři je, že jsou to lidé, mají mnoho dalších pacientů a mají omezenou zkušenost. Každý se musí o sebe postarat sám.“

23) Myslíte si, že mají lékaři etickou zodpovědnost informovat své pacienty, když jsou finančně zainteresováni do posuzování nebo léčby, kterou doporučují?

Devadesát dva procent respondentů odpovědělo, že si myslí, že lékaři mají etickou zodpovědnost informovat své pacienty, když jsou finanč-ně zainteresováni do posouzení nebo léčby, kterou doporučují.
Některé poznámky k této otázce:
„Očekávám čestný posudek. Pokud mi lékař řekne, že je jeho doporu-čení závislé na tom, co dělá, je to pro mě v pořádku. Rád bych slyšel i o jiných možnostech, ale neočekával bych moc podrobností.“
„Za předpokladu, že vědí o tom, že jsou jinde dostupné jiné způsoby léčby, a věří, že jsou stejné nebo lepší (s menšími vedlejšími účinky). Záměrná nebo jiná ignorace by neměla u profesionála být.“
„Prací lékařů je zlepšovat pacientovo zdraví. Z toho také žijí. My všichni už víme, že když pacientovi doporučí, že ho bude léčit sám, má z toho zisk. O této skutečnosti není třeba už znovu pacienta infor-movat.“
„No tak, opravdu si myslíte, že budou vyhazovat peníze oknem? Her-najs, to ne.“
„Rozhodně.“
„Nebo v zájmu výzkumu.“
„Tak jako politici. To se nikdy nestane. Nejsem cynik, jen realista.“

24) Myslíte si, že většina lékařů svým pacientům řekne, že jsou fi-nančně zainteresováni do posouzení a/nebo léčby, kterou sami doporučují?

Téměř devadesát procent (89,7) respondentů odpovědělo, že si nemys-lí, že většina lékařů informuje své pacienty, když jsou finančně zainte-resováni do posouzení nebo léčebných procedur, které doporučují.

Některé poznámky k této otázce:
„Nedělejme ze sebe hlupáky. Vydělávání peněz v nemravně velkém množství je v této zemi posvátná kráva. Dobro lidí je druhořadé, bez ohledu na to, jak se ty peníze vydělají.“
„Obzvlášť urologové.“
„Myslím, že veškerá lékařská profese je poháněna finančním zájmem. Lékaři s pacienty netráví moc času, aby poznali jejich tělo a dostali se nemocem na kloub. Předepisují zbytečné léky a většina pacientů je dost hloupá na to, aby věřili, že je chemie z nemoci uzdraví. Většina pacientů je příliš líná na to, aby udělali, co je nutné k získání dokona-lého zdraví. Myslí si, že pilulky všechno spraví.“
„To se stejně očekává. Nepracují zadarmo.“
„Dobří, solidní lékaři by to stejně řekli sami. Můj mi řekl, že by udělal operaci, z které by měl prospěch a řekl, že IMRT, kterou by doporučil, vlastní jeho skupina. Neřekl vysloveně, že z toho má prospěch, ale mezi řádky jste to pochopil.“

25) Myslíte, že by se mělo vyžadovat, aby lékaři informovali své pacienty, když jsou finančně zainteresováni do posouzení nebo lé-čebných procedur, které doporučují?

Devadesát dvě procenta respondentů odpovědělo, že by se podle jejich názoru mělo od lékařů požadovat, aby informovali své pacienty, když jsou finančně zainteresováni do posouzení nebo léčebných služeb, kte-ré sami doporučují.

Diskuze: Proč někteří pacienti s rakovinou prostaty nevěří svým urologům

Tento průzkum poukazuje na jednu významnou skutečnost – na míru nedůvěry, kterou pacienti cítí k urologovi, který jim diagnostikoval ra-kovinu prostaty. Tito pacienti odpověděli, že i když jim jejich urolog doporučil operaci a/nebo tradiční radioterapii, zvolili si protonovou terapii. Čtyřicet šest procent si myslí, že jejich urolog byl při doporu-čování určité léčby rakoviny prostaty ovlivněn něčím jiným než tím, co je v jejich nejlepším zájmu. Čtyřicet jedno procento si myslí, že jim urolog úplně a přesně nevysvětlil vedlejší účinky léčby, kterou jim do-poručil. Jejich zkušenost s urologem způsobila, že 33% se dívá na lé-kaře víc negativně a 34% odpovídá, že jejich zkušenost snížila jejich důvěru k lékařům. Vzhledem ke zkušenostem těchto pacientů asi nyní chápeme, proč mnozí z nich urologům prostě nevěří.
Jedná se patrně o první průzkum mezi pacienty, kteří nepřijali léčbu doporučenou urologem, který jim diagnostikoval rakovinu prostaty. V rámci průzkumu jsme viděli vzdělanou a informovanou skupinu pa-cientů, z nichž 75% má čtyřletý nebo vyšší stupeň univerzitního vzdě-lání a strávili „velmi mnoho“ nebo „mnoho“ času hledáním různých způsobů léčby rakoviny prostaty. Pro každého z těchto pacientů bylo tím nejdůležitějším nalézt léčbu s nejnižšími vedlejšími účinky. Na zá-kladě svého vlastního zkoumání si zvolili protonovou terapii jako pro-tiklad k léčbě doporučované jejich urologem. Výsledky tohoto prů-zkumu také ukázaly silné přesvědčení, že by se na lékařích mělo po-žadovat, aby informovali pacienty, když jsou finančně zainteresováni do posouzení nebo léčebných služeb, které sami doporučují. Tato zjiš-tění naznačují, že když pacienti pečlivě hledají a studují různé druhy léčby rakoviny prostaty, většina z nich si vybere ty, které jsou nejméně invazivní, jako je například protonová terapie.

Závěr

Pacienti vypovídají, že jejich urolog buď protonovou terapii neznal, nebo se rozhodl jim neříci, že to je jedna z možností, o které mají uva-žovat. Vzniká tedy otázka, zda tato chyba byla založena na zaujatosti proti protonové terapii nebo zda se ze strany lékařů jednalo o neznalost. Ani jeden z těchto důvodů nevrhá na urology dobré svět-lo, protože pacienti byli schopni si v relativně krátkém časovém úseku vyhledat dostatek informací o výhodách protonové terapie. V rámci procesu vlastního vzdělávání se pacienti nakonec rozhodli zvolit si protonovou terapii. Byli si vědomi vysokého rizika vedlejších účinků léčby, která jim byla doporučována, a rozhodli se pro protonovou tera-pii, protože ta má nejnižší riziko vedlejších účinků. Nedůvěra k lékařům, kterou pacienti projevili v tomto průzkumu, je pochopitel-ná. Plyne totiž z rozporu mezi tím, co se pacienti dozvěděli z nezávislých a objektivních zdrojů o růz-ných druzích léčby rakoviny prostaty, a tím, co jim doporučoval urolog, který jim rakovinu prostaty diagnostikoval.