DODATEK B

Hodnotná část léčby:vzájemná podpora pacientů

„Běda člověku samotnému, když by padl, neboť nemá druhého, aby ho pozdvihl.“

Bible

Procházení léčbou s přáteli

Ze vzájemné podpory mezi pacienty je patrné, nakolik léčbě napomá-há, když jí procházíme spolu s přáteli. Když spolu s přáteli procházíme obzvlášť dlouhodobou léčbou, která je obvyklá při léčbě mnoha druhů rakoviny, vytváří se mocná zdravotní posila – sociální podpora. Soci-ální podpora může vzniknout bezprostředně mezi pacienty, kteří pro-cházejí léčebným programem společně, což nejen činí jejich zkušenost pozitivnější, ale může také zvýšit účinnost léčby. Lékařství už dávno poznalo, jak důležitý je laskavý a soucitný postoj mezi lékaři, jako se například dlouho ví o důležitosti chování lékaře u lůžka nemocného. Sociální podpora od druhých pacientů může být dokonce ještě důleži-tější součástí léčby. Tato dlouho opomíjená část léčby, podpora pochá-zející z léčby spolu s přáteli, může být mocnou zdravotní posilou.
Ke vzájemné podpoře mezi pacienty až dodnes dochází zcela přiroze-ně tak, jak se pacienti stávají přáteli. Dochází k tomu zcela mimocho-dem. A tento mocný faktor bývá součástí léčby jen nahodile. Pokud mají pacienti shodou okolností program léčby naplánován na stejnou dobu a na stejné místo, pak je tu naděje, že se rozvinou podpůrné soci-ální vztahy jednoho s druhým podobně jako vazba bojovníků, kterou jsem zažil v centru protonové terapie. Všeobecně nejsou tyto události nijak plánovány ani koordinovány, ale přesto vedou k tomu, že se roz-vine sociální podpora, která pak má velmi pozitivní dopad na uzdra-vování pacientů.
Ale co kdyby se v plánování záměrně činily kroky s cílem zajistit, že budou přítomny faktory, které dovolí, aby tato terapeutická modalita nastala?
Dlouho trvalo, než výzkum zdravotní péče důležitost sociální podpory ve zdravotní péči rozpoznal. Bylo zřejmé, že se to přehlíželo, i když poskytovatelé zdravotní péče věděli, že pacienti, kteří mají milující a starostlivé ženy a jiné blízké vztahy, jsou na tom výrazně lépe než ti, co tak smysluplné vztahy nemají.
Tyto faktory prostě byly vypozorovány. Souvisejí spolu podobně, jako když lidé bez výrazné nadváhy jsou na tom v mnoha ohledech prostě lépe než lidé s nadváhou.
Dietologové nyní běžně pracují s mnoha pacienty s nadváhou, kteří se učí, jak je důležité zdravě jíst a cvičit. Zatímco dnes už víme, že pří-tomnost dobré sociální podpory a udržení normální váhy přispívá k úspěchu léčby, trvalo to dlouho, než byla tato důležitost objevena.
Sociální pracovníci, psychologové, a jiní odborníci v oblasti duševního zdraví nyní pomáhají pacientům zlepšit úroveň sociální podpory a povzbuzují k manželskému poradenství, aby se problematická man-želství dala do pořádku. Ale ještě jeden podpůrný činitel může výrazně přispět k úspěchu různých druhů léčby: vazby mezi pacienty, kteří procházejí stejnou léčbou.
Po mnoho let si lékaři a jiní poskytovatelé zdravotní péče všímají, že když pacienti procházejí dlouhodobou léčbou, jako je radiace v malých dávkách ke zničení rakoviny, mají sklon si přirozeně mezi sebou vytvořit vazby. Jak se tito pacienti poznají, vytvoří si mezi sebou silné podpůrné vztahy. Když se tato sociální podpora rozvine, mají z ní prospěch tím, že zažívají vyšší úroveň životní spokojenosti a snížení úzkosti spojené se svým specifickým zdravotním problémem a jeho léčbou. Ale většinou zůstává rozvinutí takové podpory náhodným ve-dlejším účinkem léčebného procesu.
Při léčbě v MD Anderson Proton Therapy Center a Loma Linda Proton je to ale jinak.
Zdejší pacienti se sdružují a navzájem si od sebe berou podporu. V Loma Linda je pacientská podpůrná skupina Bratrství balónu zalo-žená Bobem Marckinim (ProtonBob.com), která poskytuje podporu mužům, kteří procházejí léčbou rakoviny prostaty. V centru protonové terapie MD Anderson jsou to Protonoví kamarádi (ProtonPals), organi-zace bývalých pacientů protonové terapie vedená bývalým pacientem s rakovinou prostaty Joem Landrym, která mužům poskytuje podporu a každý týden organizuje pravidelné společné večeře, na nichž se posi-lují sociální vazby mezi pacienty.
Další lékařská a léčebná centra jsou povzbuzována, aby zapojila do plánu léčby pacientů způsoby, při nichž všichni pacienti projdou léčbou se stejnou skupinou dalších pacientů, aby se navázání sociální podpory usnadnilo. Namísto toho, aby program léčby nejvíce vyhovo-val zaměstnancům nebo léčebnému zařízení, by se léčba měla plánovat tak, aby podporovala přirozený vznik sociální podpory, která se může rozvinout mezi lidmi procházejícími dlouhodobou léčbou společně. To znamená, že přednostní snahou by mělo být, aby pacienti procházející léčbou měli stejný program. Velmi se vyplatí, když léčebné centrum má spokojené a šťastné pacienty, kteří spolu se svou léčbou zažívají i výhody vzájemné podpory.
Když jdou muži a ženy do armády, procházejí spolu se skupinou dal-ších mužů a žen základním výcvikem. Procházejí společně výcvikem v rámci své čety nebo jiné vojenské jednotky a poznávají se navzájem. A podle předpokladu mezi mnohými z nich vzniknou velmi silné přá-telské vazby. Podobný přístup lze snadno použít při poskytování ně-kterých zdravotních služeb. Kdykoli je potřeba dlouhodobější léčba, může se dbát na to, aby pacienti začínali léčbu ve stejnou dobu a procházeli jí společně. Tím se podpoří přátelské vztahy a vazby, kte-ré se v takovémto prostředí přirozeně tvoří. Každá skupina pacientů pak může mít své vlastní jméno, například „Letní klub 2011“. Takový název může zároveň usnadnit vznik vazeb a posílit pocit sounáležitosti s jedinečnou skupinou.
Když jsem procházel centrem protonové terapie MD Anderson, měl jsem dojem, že sociální vazby, které se zde tvoří, jsou bezděčným ve-dlejším účinkem léčby. Neviděl jsem žádnou zvláštní snahu udržet tu-též skupinu mužů pohromadě nebo jinou záměrnou snahu podpořit vznik sociálních vazeb a kamarádství. Vypadalo to, že plánování se provádí s cílem poskytnout co největší objem léčby co největšímu po-čtu mužů. Určité plánování bylo zřejmé jen v případě předem daných časových bloků vyhrazených pro procedury pro muže, kteří se na ně předem přihlásili. Nikdy nikdo důležitost sociální vazby nezmínil nebo nepopisoval. Jakési povědomí o důležitosti sociální vazby snad mělo několik zaměstnanců. Tuto důležitost si evidentně uvědomovala jedna zdravotní sestra, která velmi aktivně muže povzbuzovala, aby každý týden pořádali společné večeře. Tai Lee byla jedinou zaměstnankyní, se kterou jsem se setkal, která si patrně důležitost sociální vazby a kamarádství uvědomovala. Přijala aktivní roli ve vyhledávání pacien-tů, kteří by koordinovali společné večeře, a sama je často navštěvova-la. Alespoň jedné večeře se také zúčastnila skupina japonských studen-tů medicíny, kteří krátce v centru protonové terapie pracovali. Tai Lee má zásluhu na tam, jak pomáhala usnadnit vzájemnou podporu pacien-tů v centru protonové terapie.
Po mém ukončení léčby se v centru protonové terapie objevil „koordi-nátor“ či „facilitátor pro pacienty“ nebo někdo podobný, kdo má na starosti usnadnění komunikace a vazeb mezi pacienty. MD Anderson Proton Therapy Center si dlouhodobě udržuje vedoucí postavení ve zdravotní péči a znovu vede i v přímém usnadnění pacientské podpo-ry.

Koordinátoři pro usnadnění vazby mezi pacienty

Spolu s mou ženou jsme zažili nesčetné plavby na lodi. Na každé vý-letní lodi je obvykle pracovník, který má zvláštní zodpovědnost za po-vzbuzování lidí na lodi, aby spolu komunikovali. Každý, kdo se kdy plavby zúčastnil, ví, o čem mluvím. Existuje řada společenských her určených k tomu, aby se lidé na lodi navzájem poznali. Zařízení zdra-votní péče mohou zařídit podobné postupy, ve kterých budou mít určití zaměstnanci zvláštní zodpovědnost za pěstování přátelství mezi paci-enty, kteří pocházejí léčebným programem společně. Takový zaměst-nanec by mohl dělat něco podobného, co dělá Tai Lee v centru proto-nové terapie, a organizovat společenské akce pro pacienty. Doufám, že „facilitátor pro pacienty,“ který je v současné době v centru protonové terapie, bude plnit svou úlohu dobře. Kdykoli skupiny pacientů pro-cházejí dlouhým léčebným programem společně, jsou pro usnadňová-ní takových sociálních aktivit široké možnosti.

Usnadnění pacientské podpory musí být pokládáno za dů-ležitou součást léčby

Aby vedoucí zdravotních center, která poskytují dlouhodobou léčbu skupinám pacientů, pronikli do hodnotného přátelství a následné soci-ální podpory, potřebují chápat hodnotu pacientské podpory. To zna-mená, že je potřeba koordinované snahy, ve které je plánování léčby prováděno tak, aby usnadnilo rozvoj pacientské podpory. Zaměstnanci musí dostat zvláštní zodpovědnost za pořádání společenských akcí, které podpoří vztah sociálních vazeb mezi pacienty. Jen s takovou ko-ordinovanou snahou mohou mít zdravotní centra jistotu, že vazbami mezi pacienty poskytují pacientům mocnou sociální podporu.
Abychom porozuměli hodnotě podpory mezi pacienty, provedl jsem průzkum mezi skupinou pacientů, kteří prodělali léčbu se mnou. Vý-sledky tohoto průzkumu jsou uvedeny níže.

Výsledky průzkumu mezi pacienty

Přehled výsledků

Byl to jen dodatečný nápad, že jsem se rozhodl udělat mezi pacienty průzkum o důležitosti komunikace a podpory s ostatními pacienty, se kterými procházeli léčbou. Už předtím jsem dělal průzkum, jak pacien-ti vidí své urology, a další průzkumy jsem v úmyslu dělat neměl. Ná-sledkem toho byl počet odpovědí tohoto průzkumu neuspokojivě níz-ký. Nicméně, dost pacientů odpovědělo na to, jak pociťovali sociální vztahy s dalšími pacienty. Výsledky jsou předloženy za vlastním prů-zkumem.
Tento průzkum začal jednoduchou otázkou: „Udělal jste si během léčby protonovou terapií nějaké dobré přátele?“ Na tuto otázku každý z respondentů odpověděl „ano“, a tím vyjádřil, že si během léčby ně-jaké dobré přátele udělal. Následující otázka se týkala vnímání důleži-tosti komunikace s ostatními pacienty. Překvapivých 79% odpovědělo, že to byla důležitá součást jejich léčby. Když jsem se zeptal, zda smích a žertování s ostatními pacienty pomohly snížit strach a úzkost, 92% pacientů odpovědělo, že to snížit jejich strach a úzkost pomohlo. Jen jeden pacient odpověděl, že příležitost smát se a žertovat s ostatními pacienty pro snížení jeho strachu a úzkosti nebyla tak důležitá. Zda se těšili každý den na hovory s dalšími muži, s nimiž procházeli léčbou, odpovědělo 75% „velmi“, a zbylých 25% pacientů odpovědělo „v určitém ohledu, ano“. Když jsem se zeptal na jejich účast na spo-lečných večeřích, 61% odpovědělo, že se některých z nich zúčastnili.
Co se týče kamarádství a podpory, která se mezi nimi vytvořila na zá-kladě promyšleného plánu ze strany centra protonové terapie, jen 15% si myslí, že to byl promyšlený plán. Když jsem se zeptal, zda si myslí, že kamarádství a podpora plynoucí z komunikace s jinými pacienty procházejícími protonovou terapii je dostatečně důležitá na to, aby se stala formální částí léčby, téměř 70% (69.2%) si myslí, že je dostatečně důležitá na to, aby se stala formální součástí léčby.
Některé překvapivé výsledky jasně vyplynuly z otázky číslo osm, ve které pacienti seřadili, co pokládali za nejdůležitější aspekt léčby. Na prvním místě se umístil požadavek „procházet léčbou se stejnými paci-enty“ a „ošetřující lékař“. Dva další nejvýše oceněné aspekty léčby byly „komunikace s dalšími pacienty“ a „příležitost žertovat při léčbě“.
Z mého pohledu je jednou z nejdůležitějších otázek tohoto průzkumu otázka číslo 10, která se ptá: „Myslíte si, že léčebné centrum jako cen-trum protonové terapie, které poskytuje denní léčbu po dlouhou dobu, by mělo aktivně podporovat sociální vazbu mezi pacienty?“ Obrov-ských 76.9% pacientů odpovědělo „ano,“ a tím vyjádřili, že si myslí, že vzájemná podpora, kterou zažili od jiných pacientů, byla dost důle-žitá na to, aby byla aktivně vytvářena. Další otázka se týká toho, jak léčebná centra mohou sociální podporu mezi svými pacienty usnadnit. Z pěti způsobů usnadnění podpory byly dvě postaveny nejvýše. Jsou to: „Dodržovat stejný čas pro usnadnění vzájemného poznání se s jinými pacienty ve stejném turnusu“ a „rozdávat seznam jmen a telefonních čísel pacientů a povzbuzovat je, aby si navzájem volali“.

Výsledky průzkumu ohledně nepřetržitých kontaktů

Název průzkumu: Průzkum z 30. května 2011
Status odpovědí: Částečný a úplný
Filtr: Žádný
18. 7. 2011 v 9.25

1. Získal jste během léčby protonovou terapií nějaké dobré přátele?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano: 13 / 100,0%
Ne: 0 / 0,0%
Celkem: 13 (81.2%)
Vlastní poznámky:
„Jsem přesvědčen, že přátelství a společenství vytvořená v mužské šatně u ozařovače č. 3 jsou nedílnou součástí léčebného procesu. Umožnilo nám to probírat naše pocity, sdílet myšlenky s druhými a hlavně – SMÁT SE!“
„Spousta přátel na pokec.“
„Snad je vhodné uvést mnoho nových dobrých známých, se kterými jsem rád sdílel zkušenosti a informace a které možná už nikdy neuvi-dím.“
„Řekl bych, že jsem nějaké přátele získal. Pravděpodobně je budu později sledovat přes e-mail, abych věděl, jak se mají.“
„Asi spíš několik dobrých známých.“

2. Jak důležité bylo, že jste měl příležitosti komunikovat s dalšími pacienty, se kterými jste se během léčby setkal?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Velmi důležité: 2 / 15,3%
Do jisté míry důležité: 7 / 53,8%
Ne zásadní: 4 / 30,7%
Nedůležité: 0 / 0,0%
Vlastní poznámky:
„Cítil jsem, že vlastní léčba, strava, životní styl a podpora jsou tři důle-žité klíče k uzdravení.“
„Během léčby jsem pracoval v Houstonu a bydlel na západ od města. Proto mi jaksi nebylo příjemné se večer do města vracet, když už jsem byl z práce doma.“
„Byl jsem obyvatel Houstonu a během léčby pracoval. V důsledku to-ho jsem výhody komunikovat s dalšími pacienty nevyužil.“

3. Pomohl smích a žerty s ostatními pacienty snížit strach a úzkost z rakoviny prostaty?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano, mělo to velmi důležitou úlohu: 9 / 56,2%
Ano, do jisté míry to pomohlo: 6 / 37,5%
Ne, nepřispělo to: 1 / 6,2%
Vlastní poznámky:
„Vyloučily jakýkoli stres nebo strach. Úzkost jsem neměl, protože vě-řím v Boha a profesionalitě centra protonové terapie, jeho zaměstnan-cům a jejich znalostem, že mi poskytnou léčbu přesně odpovídající mým potřebám.“
„Myslím si, že v tomto ohledu jsem neměl z rakoviny prostaty strach. Pomohlo mi to snížit úzkost z léčby.“

4. Těšil jste se každý den na rozhovory s muži, kteří s vámi prochá-zeli léčbou?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano, velmi: 11 / 73,3%
Ano, do jisté míry: 4 / 26,6%
Ne: 0 / 0,0%
Vlastní poznámky:
„Nálada byla veselá, osvěžující a přinášela vzpruhu. Smích je cesta k uzdravení… nikdo tam nebyl smutný.“

5. Účastnil jste se společných večeří v restauracích?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano, kdykoli jsem mohl: 5 / 31,2%
Ano, několika: 4 / 25%
Ne, z časových důvodů: 1 / 6,2%
Ne, neměl jsem zájem: 6 / 37,5%
Vlastní poznámky:
„Během léčby jsem měl nemocnou ženu, šel jsem domů, abych byl s ní.“
„Bydlím a pracuji v Houstonu. Po práci jsem byl unavený.“
„Večeří s pacienty jsem se neúčastnil, protože jsem to měl do Houstonu tři hodiny jízdy. Vím, že mi uteklo dobré společenství.“
„Abych se mohl večeří zúčastnit, byl bych musel zůstat po práci nebo jet zpátky do Houstonu. Ani jedno z toho jsem neudělal.“

6. Myslíte si, že centrum protonové terapie má zavedený plán (jiný než společné večeře) povzbuzovat pacienty, aby se navzájem přáte-lili?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano, je to součást plánu: 3 / 18,7%
Nevím: 9 / 56,2%
Myslím, že jen mimochodem: 4 / 25%

7. Myslíte si, že kamarádství a podpora pomocí komunikace s ostatními pacienty procházejícími protonovou terapií, je natolik důležitá, aby se stala formální součástí léčby?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano: 11 / 68,7%
Nejsem si jist: 5 / 31,2%
Ne: 0 / 0%
Vlastní poznámky:
„Někteří lidé jako já jsou prostě samotáři.“
„Někteří lidé se necítí při komunikaci s druhými dobře.“
„Možná, ale přirozenost je lepší než pokoušet se vytvořit něco umělé-ho k přirozenému kamarádství a podpoře v šatně. Vypadá to, že večeře vyplňují prázdnotu a plní účel, který je možná potřeba.“
„Myslím, že to je spíš důležité pro pacienty, kteří prodělávají léčbu a nejsou zdejší.“
„Ano, ale dobrovolná část plánu.“
„Ano, určitě to pomáhá.“

8. Prosím, přiřaďte důležitost následujícím aspektům své léčby a vyberte z možností od „nejméně důležité“ do „nejdůležitější“.


Nejméně / Do jisté míry / Důležité / Nejdůležitější
Váš lékař:
1 (6%) nejméně, 1 (6%) do jisté míry 5 (31%), důležitý 9 (56%)
Komunikace s jinými pacienty:
0 (0%) nejméně, 2 (13%) do jisté míry, 11 (69%) důležité, 3 (19%) nejdůležitější
Týdenní vzdělavatelné semináře:
1 (6%) nejméně, 4 (25%) do jisté míry, 9 (56%) důležité, 2 (13%) nej-důležitější
Poznat se s ostatními pacienty:
0 (0%) nejméně, 2 (13%) do jisté míry, 12 (80%) důležité, 1 (7%) nej-důležitější
Léčba se stejnými pacienty:
0 (0%) nejméně, 1 (6%) do jisté míry, 12 (75%) důležité, 3 (19%) nej-důležitější
Žertování o léčbě:
0 (0%) nejméně, 3 (19%) do jisté míry, 11 (69%) důležité, 2 (13%) nejdůležitější
Setkávání se ve volném čase:
4 (27%) nejméně, 2 (13%) do jisté míry, 8 (53%) důležité, 1 (7%) nej-důležitější
Vlastní poznámky:
„Myslím si, že pro ty z nás, kdo nejsme z Houstonu a nacházíme se v cizím městě, je společenská stránka mnohem důležitější. Plní naši potřebu coby společenských bytostí. Obzvlášť pro ty, co cestovali sami a nechali své rodiny doma.“
„Vzdálenost a čas omezily mou účast na společné aktivitě ve volném čase.“
„Nejdůležitější byli radiační terapeuti. Jsou to lidé, se kterými se setká-váte pět dní v týdnu a kteří poskytují tu ,ruční‘ část léčby. Myslím si, že je důležité, aby člověk měl po celou dobu léčby ty stejné terapeuty.“
„Byl jsem místní, takže scházení se s dalšími pacienty o víkendech pro mě nebylo tak důležité.“

9. Prosím, popište svou zkušenost s komunikací s ostatními pacienty a uveďte, jestli si myslíte, že byla prospěšná (otevřená otázka).

Vlastní poznámky:
„Osvěžující! Poznal jsem tolik různých lidí.“
„Prostě každodenní kamarádství!“
„Bylo to velmi prospěšné.“
„Rád jsem poznal je a jejich zájmy.“
„Velmi důležité a nápomocné.“
„Prospěšné nejen pro mě, ale také pro manželky.“
„Podobné armádě co do společných cílů.“
„Potkal jsem zajímavé, rozdílné, vtipné, inteligentní, pozitivní lidi.“
„Komunikoval jsem s pacienty jen v léčebném centru.“
„Bylo to krátkodobé, ale bylo to dobré.“
„Neočekával jsem sociální aspekt. Příjemné.“
„Velmi prospěšné pro pacienta a jeho manželku.“
„Ano.“
„Komunikace byla zajímavá a uklidňující.“

10. Myslíte si, že centra jako centrum protonové terapie, která po-skytují denní léčbu po dlouhou dobu, by měla aktivně usnadňovat sociální interakce mezi pacienty?

Počet odpovědí, procento odpovědí
Ano: 12 / 75%
Nejsem si jist: 3 / 18,7%
Ne: 1 / 6,2%
Vlastní poznámky:
„Myslím si, že takový druh komunikace by byl dobrý pro jakékoli lé-čebné centrum. Stigma, které si lidé dovolí pociťovat, může být zdrcu-jící.“
„Můj názor je: netlačit, nechat to přirozeně běžet.“
„Obzvlášť, pokud jsou pacienti přespolní.“

11. Jak si myslíte, že by mohly být nápomocné následující aspekty léčby, co se týká zlepšení léčby protonovou terapií?

To, že skupina pacientů začíná ve stejnou dobu, a končí ve stejnou do-bu, aby mohli procházet léčbou jako skupina.
7% uvedlo, že by to nepomohlo; 7% uvedlo, že by to možná pomohlo; 33% si nebylo jisto; 40% uvedlo, že by to pomohlo; a 13% si myslí, že by to velmi pomohlo.
Dodržovat stejný čas, aby se pacienti v témže turnusu poznali:
0% si myslí, že by to nepomohlo; 19% si nebylo jisto; 44% i myslí, že by to pomohlo; 31% si myslí, že by to velmi pomohlo.
Mít zaměstnance, který by koordinoval společenské aktivity mezi pa-cienty:
6% uvedlo, že by to nepomohlo; 38% uvedlo, že by to mohlo pomoci; 38% si nebylo jisto; 6% si myslelo, že by to velmi pomohlo.
Hovořit o důležitosti podpory mezi pacienty na jednom z týdenních seminářů:
0% uvedlo, že by to nepomohlo; 19% uvedlo, že by to mohlo pomoci; 6% si nebylo jisto; 56% si myslí, že by to velmi pomohlo.
Rozdat seznam jmen a telefonních čísel všech pacientů a povzbuzovat je, aby byli navzájem v kontaktu:
0% uvedlo, že by to nepomohlo; 6% uvedlo, že by to mohlo pomoci; 13% si nebylo jisto; 50% uvedlo, že by to mohlo pomoci; 31% uvedlo, že by to mohlo velmi pomoci.
Vlastní poznámky:
Vzájemná podpora se vyvíjí přirozeně; někteří z nás jsou ostýchaví a jiní jsou extroverti… Bude to fungovat, když se to nebude příliš or-ganizovat. Procházíme ještě tím, že se vyrovnáváme s myšlenkou ra-koviny ve svém těle. Vytvoříme si svou podporu, aniž by nám nějaký neznámý radílek říkal, co teď máme dělat. Jsme dospělí muži.“
„Myslím si, že by to pro skupiny bylo těžké vzhledem k individuálním potřebám různých turnusů. Já jsem potřeboval turnus, abych mohl jít do práce; jít na léčbu; vrátit se do práce; vrátit se domů v jistou dobu, protože chci do bazénu. Nicméně, potkal jsem několik zajímavých lidí, které bych nikdy nepoznal, kdyby nezměnili čas turnusu.“

Závěr

Výsledky tohoto do jisté míry omezeného průzkumu jasně naznačují, jakou důležitost pacienti přisuzují příležitosti komunikovat s ostatními pacienty, s nimiž procházejí léčbou. Taková sociální vazba poskytuje posilující sociální podporu, která snižuje strach a úzkost spojenou s rakovinou, a může pomoci rozvinout pozitivní a více uspokojující vztah mezi pacienty. Léčebným centrům se doporučuje, aby se snažila pěstovat mezi pacienty vzájemnou podporu. Na základě tohoto prů-zkumu je to pravděpodobně vzhledem k celkové spokojenosti pacientů jeden z nejdůležitějších aspektů léčby. Prakticky nejlepší reklamou na služby a výrobky je osobní doporučení. Léčebná centra, která usnad-ňují vzájemnou podporu mezi pacienty, zjistila, že mají šťastné a spokojené pacienty, kteří jejich program doporučují.

Doporučení

Centra protonové terapie obzvlášť a jiná zařízení zdravotní péče obec-ně, která poskytují dlouhodobou péči velkým skupinám pacientů ve stejném časovém úseku, by se měla snažit usnadnit vzájemnou podpo-ru mezi pacienty tak, že provedou následující:

1. Plán na usnadnění komunikace a rozvoj podpory
Mějte na mysli důležitost sociální podpory mezi vašimi pacienty; zásadně to přispívá k úspěchu vaší léčby a dokonce ke spokojenosti s vaším zařízením. Pacienti by měli mít takový plán, který jim usnadňuje se navzájem poznat. To znamená dodržovat čas proce-dur, a ne ho náhodně měnit.
2. Do léčby začleňte společenský aspekt a speciální akce
Všichni chodíme rádi na večírky, pikniky a jiné akce s lidmi, které známe nebo chceme poznat. Když je budete pořádat, vaši pacienti se navzájem poznají a vytvoří si těsnější sociální vazby.
3. Pořádejte akce pro pacienty a zaměstnance
Zapomeňte na rčení „Srdečný přístup plodí jen pohrdání,“ které je tak běžné v armádě. V zařízeních zdravotní péče plodí srdečnost štěstí, spokojenost a dobrou vůli. Tyto faktory nejsou důležité jen pro celkovou duševní pohodu vašich pacientů, ale jsou ku prospě-chu i vašemu zařízení.
4. Přidělte jistému zaměstnanci zodpovědnost za vytváření vzájem-né podpory mezi pacienty
Tento úkol není těžký, ani nezabere příliš času. Stačí jen určit jed-noho zaměstnance, aby dohlížel na vytváření vzájemné podpory mezi pacienty.
5. Více s pacienty komunikujte
Stačí k tomu třeba jen krabice, kam pacienti mohou vkládat své líst-ky s postřehy a nápady. Dělá to hotové divy pro zvednutí morálky – obzvlášť tehdy, když jsou nápady pacientů čteny a oceňovány.