Kdo je autor?

Harold H. Dawley ml., Ph.D., ABPP

Harold H. Dawley ml., Ph.D., ABPP
je ředitelem Wellness Institute/Self-Help Books, LLC.

Strávil dvacet let jako zaměstnanec New Orleans Veterans Affairs Medical Center (Zdravotní centrum pro veterány v New Orleans), kde byl vedoucím Psychiatry Service Day Hospital (psychiatrické služby denního centra) a Day Treatment programs (programů denní péče ) a také byl Smoking Control Officer (pracovníkem regulace kouření). Přes deset let též vedl klinická fakultní setkání na Department of Pathology (Katedře patologie) v Louisiana State University Medical School, na Department of Medicine (Katedře medicíny) a Department of Psychiatry and Neurology (Katedře psychiatrie a neurologie) na Tulane University School of Medicine, a doplňující fakultní setkání na Department of Allied Sciences (Katedře příbuzných věd) na Tulane University School of Public Health and Tropical Medicine. Jako držitel Outstanding Psychologist of the Year award (ocenění Vynikající psycholog roku) od Louisiana Psychological Association, Distinguished Service Award (Ceny za význačnou službu) od Division of Psychologists in Public Service (Psychologické sekce ve veřejné službě) American Psychological Association (APA) a dalších cen a poct za svou klinickou a veřejnou službu a výzkumnou práci byl Dr. Dawley zvolen vědeckým pracovníkem APA. Je bývalým presidentem Division of Psychologists in Public Service (Sekce psychologů ve veřejné službě) APA a také bývalým presidentem National Association of Veterans Affairs Psychologists (Národní společnosti psychologů pro záležitosti veteránů). Získal status mezinárodně uznávaného odborníka na odvykání kouření a je autorem pěti knih a sedmdesáti článků. Mezi jeho nejznámější publikace patří Friendship—How To Make and Keep Friends, (Přátelství – jak si získat a udržet přátele, Prentice-Hall), kniha dostupná v angličtině a francouzštině, a Freedom From Fear (Svoboda od strachu, Tempo Books). Je ženatý a jeho manželka Linda má titul Ph.D. v oblasti vzdělávání.

 

Toto je můj příběh

Toto je můj příběh, jak jsem si razil cestu nebezpečným trhem rakoviny prostaty. Je zaměřen na jednoho muže z šesti, který dostane rakovinu prostaty, se zprávou, že jen jeden ze 35 z nás na ni opravdu zemře. Je to varování, že se nejen musíme o léčbu své rakoviny zajímat, ale ještě víc se musíme zajímat o to, jak ji léčíme.

Stal jsem se přeživším rakoviny prostaty tak, že jsem podstoupil terapii v MD Anderson Proton Therapy Center (Centru protonové terapie Doktora Andersona) a nezažil jsem nežádoucí vedlejší účinky tak běžné u jiných druhů léčby. Na základě vlastní zkušenosti a pozorování jako pacient jsem nejen viděl obrovskou klinickou účinnost protonové terapie, ale také jsem objevil další mocnou součást léčby. Nečekanou prémií bylo procházet terapií jako součást silné podpůrné sociální skupiny pacientů, z nichž mnozí se stali mými přáteli.
Zajímavou součástí mé cesty bylo i to, že jsem procházel léčbou rakoviny prostaty s jedinečnou skupinou mužů, kteří řekli „ne“ doporučení léčby svým urologem, který jim rakovinu prostaty diagnostikoval. Místo, aby souhlasili s jejich doporučením, někdy opakovaným a působivým, poohlíželi se jinam a hledali dodatečné informace o různých způsobech, jak svou rakovinu prostaty léčit. Toto jednání je vyčleňuje z obrovské většiny mužů, kteří slepě souhlasí s tím, co jim jejich urolog doporučil. Když tito muži zkoumali snadno dostupné informace o různých způsobech léčby rakoviny prostaty, objevili, že nejběžnější druhy léčby, operace a v menší míře tradiční fotonová radiace, mají také některé z nejzávažnějších vedlejších účinků. Nechtěli tyto vedlejší účinky zažívat a hledali způsoby léčby, které je nemají. Tím, že byli schopni říct „ne“ tomu, co jim jejich urolog doporučoval, vyvarovali se sexuálních problémů, inkontinence a dalších vedlejších účinků tak běžných u jiných způsobů léčby. Šli dál a dostali protonovou terapii, léčbu s podstatně menšími vedlejšími účinky.


Když jsem poslouchal zkušenosti, které jiní pacienti s urologem, který jim diagnostikoval rakovinu prostaty, měli, a setkal se s dalšími muži, kteří litovali, že podstoupili operaci, protože pak byli ponecháni se závažnými vedlejšími účinky, něco se mi nezdálo. Když jsem novu zkoumal zprávy v populárních médiích a zběžné posudky v příslušném výzkumu, také jsem objevil narůstající kritiku běžného způsobu léčby rakoviny prostaty. Nejvíce skličující ze všech byly kritické články v některých z našich předních novin o tom, jaký obrovský vliv mají velké peníze a byznys na to, jak se poskytuje léčba rakoviny prostaty. Začal jsem si uvědomovat, že něco ve způsobu, jak léčíme rakovinu prostaty, je špatně.
Jak jsem procházel léčbou rakoviny prostaty protonovou terapií, stal jsem se nedílnou součástí podpůrné skupiny mužů, kteří se mnou také léčbu podstupovali. Když jsme se poznali a stali přáteli, přišel mi na mysl příměr s bitvou a spolu s tím důležitost toho, jak k úspěšnosti boje přispívají vysoká morálka a kamarádství mezi bojovníky. Když jsem se připojil k mužstvu bojujícímu s rakovinou prostaty v Centru protonové terapie Dr. Andersona, stal jsem se jedním z bojovníků proti rakovině.


Jak jsem procházel léčbou a zažíval pozitivní účinky spojení s množstvím svých spolupacientů, má důvěra v přemožení rakoviny prostaty rostla. Postupně jsem začal jinak přemýšlet a začal jsem o nás uvažovat jako o protonových bojovnících. Pochopitelně je použití příměru s bitvou literárním nástrojem k vysvětlení toho, jak může sociální podpora zvýšit účinnost již tak účinné léčby rakoviny prostaty. Moc sociální vazby, kterou jsem prožíval, na mě tak zapůsobila, že jsem udělal transparent s nápisem „Protonoví bojovníci“ a pověsil ho do šatny pacientů. Když jsem přišel po roce na kontrolu, poohlédl jsem se po něm a pořád tam byl. Jak se podepisovali noví muži, bylo na něm mnohem víc podpisů. Jestli tam přijdete, vyhledejte na tom transparentu mé jméno; je napravo dole. A pak jděte a podepište se taky.

 

Harold H. Dawley Jr. Ph.D